Dřevěné desky mají všestranné využití a vyrábí se z nich ledacos. Od nábytku, přes kuchyňské pomůcky až po obložení stěn, zkrátka všude tam, kde je potřeba nějaké to dřevo. Kompozitní dřeva, což jsou v podstatě všechny desky či chcete-li téměř každé dřevo, vyjma masivu, které se v dnešní době používá ve výrobě.
Můžete pořídit jídelní židle, komody, kancelářské stoly, konferenční stolky, ale klidně i obývací stěny a spoustu dalších výrobků, třeba i takovou maličkost jako je krájecí prkénko do kuchyně.
Není vůbec důležité, jestli jste začínající kutil, nebo už máte všechno v malíku a jste schopni vyrobit prakticky cokoliv. Bez pořádných desek neuděláte nic, zvlášť pokud hodláte pracovat jen se dřevem, bez ostatních materiálů.
Tyto desky se hodí na výrobu skříněk, poliček, ale je to i vhodný materiál na obložení verandy, podkroví či při výměně již značně opotřebované pracovní desky. Pojďme se teď podívat na základní druhy desek a představit si jejich vlastnosti i možnosti využití.
Biodeska
V případě biodesek se jedná o třívrstvý deskový materiál z masivního dřeva. Na trhu narazíte nejčastěji na desky o síle 20 či 22 milimetrů. Biodeska se využívá například na výrobku dvířek kuchyňské linky, a to jak plných, tak prosklených, ale také pro různé konstrukce či čelní plochy nábytku.
Když to vezmeme z laického pohledu, je to vlastně překližka tvořená trojitou vrstvou masivních lišt. Největší výhodou těchto desek je jejich praktičnost, protože ani při použití na velké ploše, jako je právě kuchyňská linka nebo dveře šatní skříně, nedochází k jejich kroucení či prohýbání.
Samozřejmostí je nutnost povrchové úpravy, kde se používá lakování, lazurování, moření, případně úprava voskem či olejem. Pokud chceme, aby měla biodeska ozdobnou úpravu, pak je možné jí frézovat či zakulatit. Nesmí se to ale přehánět, ideální je, když se nejde hlouběji než cca do třetiny, tedy po první pohledovou desku.
Lamino
Jistě mi dáte za pravdu, že lamino patří k nejčastěji používanému deskovému materiálu, se kterým se můžete setkat nejen u kuchyňské linky, ale prakticky u jakéhokoliv nábytku, co si do domácnosti či kanceláře pořizujeme. Je to dřevotřísková deska potažená fólií.
Lamino je sice dost pevné, ale zároveň i velmi křehké. V praxi to znamená, že je potřeba jej řezat na formátovací pile, ideálně s předřezem. Seženete ho v různých dezénech, které mají vzhled dřeva, ale i mnoho pastelových barev a tím pádem i desítky odstínů.
Povrchová úprava může být ve třech verzích, a to hladká, vzhled kůže nebo tzv. pór. Mezi nejpoužívanější formáty patří 122 x 244 cm či 183 x 275 cm, přičemž tloušťka desky je 1,8 cm.
Rozměry jsou samozřejmě pouze orientační, protože se mohou lišit podle toho, jak jsou uříznuté. Na hrany desek se lepí nebo nažehlují pásky, které mají stejný či podobný design jako samotná deska.
Jestliže se rozhodnete použít k výrobě nábytku lamino desky nebo už koupíte hotový nábytek z tohoto materiálu, mějte na paměti, že lamino se nekamarádí s vodou. To znamená, že byste měli hlídat, aby například pára z hrnce, rychlovarné konvice atd. neucházela blízko hran desek.
Dávejte pozor, aby k hranám či samotným spojům nezatekla voda z kuchyňského dřezu. Nábytek z lamina může být umístěn i v koupelně, ale v takovém případě dbejte na to, aby byl opatřen nožičkami.
Překližky
Jejich vlastnosti jako vysoká pevnost, houževnatost či pružnost i při nízké objemové hmotnosti z nich dělá jeden z nejdůležitějších materiálů nejen v rámci výroby nábytku, ale také se skvěle hodí na stavění bednění na betonáž či jako podlážka na lešení. Své uplatnění nachází rovněž v modelářství a při výrobě pochůzných ploch pro nákladní automobily.
Překližka vzniká tzv. překlížením, kdy se jednotlivé vrstvy/dýhy lepí na sebe křížem a to ve třech i více vrstvách. Jedna z vrstev je vždy středová, ostatní vrstvy jdou od středu do stran vždy v totožném počtu. Vrstvy by měly být vždy v lichém počtu, jinak by se totiž deska kroutila.
Když to vezmeme z obecného hlediska, pak se dá o překližkách říci, že jsou to loupané či krájené dýhy lepené tak, aby v každé sousedící vrstvě byla vlákna umístěna kolmo na sebe, přičemž vrstvy nemusí mít stejnou sílu. Ta se pohybuje od 1 mm do 3 cm podle toho, na co je překližka určena.
V prodeji můžete narazit na stavební a obalové překližky, ale i ty modelářské, které jsou mnohem tenčí a to cca 1 – 2 mm. U stavební překližky je samozřejmostí voděodolná úprava a tmavě fialová barva, za kterou vděčí použitému lepidlu.
Povrch je hladký nebo protiskluzový. Na překližky se v největší míře používá březové či bukové dřevo. Na trhu můžete narazit také na Multiplex, což je speciální druh překližek schopných odolat i vysoké námaze a zatížení. V tomto případě je to již mnohovrstvá překližka.
OSB desky
Třísky o velikosti cca 7 centimetrů se smíchají s lepidly, která jsou vodovzdorná a následně se lisují, a to minimálně ve třech vrstvách. Prostřední vrstva má třísky umístěny kolmo k třískám ve vrstvách na vnějších stranách. Díky tomu jsou OSB desky značně pevné a dají se vyrobit i ve větších rozměrech. Na výběr jsou desky jak pro suché, tak vlhké prostředí, ale liší se i podle případné možnosti zátěže. Rozdílná je i povrchová úprava.
OSB desky mohou být broušené i nebroušené, rovné či s perem a drážkou po obvodu. Narazit můžete i na desky v mnoha konstrukčních pevnostech. Použití OSB desek je všestranné, například na stavbu dřevěných domů tzv. sendvičovým systémem, dále jako podkladová vrstva pod podlahu, vhodné jsou i pro záklop a renovaci půd a podkrovních prostor.
Své uplatnění najdou i jako podklad pod lehkou střešní krytinu. Pokud jde o jejich tloušťku, ta se běžně pohybuje v rozmezí 10 až 30 mm. OSB desky se vyrábí i se speciální vodovzdornou fólií na povrchu, čímž se značně zvyšuje jejich odolnost. Dají se tak díky tomu použít pro tzv. šalování.
Spárovka
Říká se, že spárovku znali už staří Egypťané a také jí v hojné míře používali. Jedná se v podstatě o dřevěné desky, které se slepují z menších kousků dřeva (čisté hranoly). Důvod, proč se tyto kousky dřeva slepují, je ten, že dochází k odstranění vnitřního pnutí dřeva. Tak se sníží možný průhyb desky na absolutní minimum, ale zároveň dochází ke zvýšení tvarové stálosti daného materiálu.
K výrobě spárovek se používá dřevo z listnatých i jehličnatých stromů. Když je půjdete koupit do nějakého hobby marketu, tam na ně narazíte jako na prkna balená v igelitu.
Pořídit lze spárovky špalíčkové, kdy se malé kousky dřeva skládají vedle sebe v různých délkách i šířkách. Další jsou spárovky průběžné. Ty jsou poskládané a slepené z latí, jež odpovídají celkové délce daného materiálu a napojené jsou jen do šířky pomocí vzájemného slepování.
Nejběžněji se vyskytují desky o síle 16 až 40 milimetrů. Ty spárovky, které jsou silnější a vyrábí se z bukového či dubového dřeva, jsou ideální volbou na kuchyňské pracovní desky. Na výrobu schodů se hodí jak dubové, tak bukové a borové.
Oproti tomu tenké typy spárovek se běžně využívají na výrobu celodřevěného nábytku, jako jsou police či šatní skříně. Vhodné jsou i na parapety. Přestože je to velmi oblíbený materiál, který má všestranné využití, nepatří zrovna k nejlevnějším, neboť jejich výroba je náročná stejně technologie úpravy.
Dřevotříska
Pokud jde o „surovou“ neupravenou dřevotřísku, ta tvoří základ pro lamino a dýhované materiály. Samotnou ji lze použít jako podkladový materiál pro podlahy, ale i jako stavební materiál na jednoduché příčky, pódia, podlahy pater atd. Neupravená dřevotříska se nehodí na výrobu nábytku, navíc je náchylná k pohlcování vlhkosti i ze vzduchu, čímž následně zvětší objem a tzv. bobtná.
Jestliže se surová dřevotříska dostane do přímého kontaktu s vodou, dochází k velmi silnému poškození. V prodeji narazíte na desky o síle 6 až 28 mm, formát desek je 122 x 244, 183 x 275 či 207 x 275 mm. Okraje desek mají kraje opatřené drážkou, perem nebo zůstávají hladké.
Upravená dřevotříska se získává smícháním nestejně velkých třísek z dřevěného odpadu s lepidlem a jejich následným slisováním. Kvalita jednotlivých typů dřevotřísek bývá odlišná podle toho, k jakému účelu byly vyrobeny.
Jednovrstvé se využívají na obaly, třívrstvé a pětivrstvé pak na nábytek a stavebně truhlářské výrobky (STV). Co se týká jejich hmotnosti, jde o těžší desky, jejichž výroba je levná a vhodná na výrobu běžného nábytku.
Samozřejmostí je úprava povrchu, a to určitou vrstvou, ať už je to lamino nebo dýha. Mějte na paměti, že ani upravená dřevotříska není vhodná na použití venku, neboť dlouhodobější působení vlhka by mohlo způsobit její úplné zborcení.
MDF deska
Středně hustá vláknitá deska je ve většině případů vyráběna ze smrkových dřevěných vláken a k jejím největším přednostem patří skvělá pevnost a možnost jednoduchého opracování. MDF desky mohou zásluhou své struktury nahradit i masivní dřevo, navíc potěší i nízká pořizovací cena.
MDF desky vznikají tak, že se dřevěná vlákna rozemelou a smíchají s vodovzdornými lepidly. Poté se zatepla lisují a tvoří se tak jednotlivé desky. Ve výsledku se pak podobají dřevotřísce, ale jejich struktura je mnohem jemnější, takže se dá deska mnohem lépe opracovat.
Může se frézovat i soustružit, dokonce se dá dohladka povrchově upravit a to i pouhými laky či emaily. MDF desky mají rozdílnou hustotu i hmotnost, takže mají tloušťku i několik centimetrů.
Materiál je velmi populární na výrobu nábytku a dalšího vybavení do domácnosti. Desky mají příjemně hladký povrch a tak není problém je také nalakovat, laminovat nebo opatřit dekorační fólií, kterou stačí jednoduše nalepit.
Největší výhodou MDF desek je, že už během výroby se mohou lisovat různé díly tvarované podle předem určených šablon, díky čemuž vznikají jednotlivé části nábytku s profilací.
Poté, co jsou opatřeny dekorační fólií, se z nich sestavují rámy, lišty, dvířka a mnoho dalšího. Nábytek sestavený z MDF desek bývá značně odolný a jeho údržba je absolutně jednoduchá a nenáročná.
Hobra
Hovoří se o ní jako o nástěnkovém materiálu a nejčastěji se využívá jako materiál pro výplně tlumící tzv. kročejový hluk, ten se tvoří při chůzi, dupání po podlaze nebo když vám třeba nějaký předmět upadne, zároveň je to vhodný mateirál na podklad. Hobra disponuje schopností akustické izolace, přestože je měkká a křehká.
Ovšem je zcela nevhodná na výrobu nábytku, neboť její pevnost a nosnost je nedostačující. Při výrobě nejsou do dřevní drtě přidávána žádná lepidla, pouze dochází k lisování desek za mokra. Nejčastěji se můžeme setkat s deskami o tloušťce 0,5 až 1 centimetr. Tato technologie se datuje od dvacátých let minulého století.
Hobra je vlastně zkratka, či chcete-li název vzniklý z původního názvu tohoto výrobku – Holzfaserplattenwerk Braunau. Z obecného hlediska se dá říci, že má hobra podobné vlastnosti jako sololit. Faktem je, že některé hobby markety, jež tyto desky prodávají, už dávno nepoužívají výraz hobra, ale pouze sololit, přestože je nabízeným produktem hobra.
CETRIS
Cementotřískové desky jsou směsí dřevěných třísek, portlandského cementu, hydratačních přísad a vody. Jakmile se tyto 4 přísady smíchají, lisují se do rozměrných desek o síle 1,6 až 3 centimetry.
Cetris desky, mají vskutku vysokou pevnost a jsou oblíbeným materiálem ve stavebnictví, neboť jsou schopné odolávat vlhkosti a navíc nejsou hořlavé, respektive mají vysokou požární odolnost.
Desky můžete koupit v úpravě pero drážka nebo rovné. Použít se dají jako podkladní materiál i jako součást konstrukce, podobně jako OSB desky. Co se týká konstrukcí, jsou vhodné pro střešní nadstavbu, odvětrávání fasád, podhledy, stěny, příčky a dokonce i jako protipožární aplikace.
Cetris desky se dají použít také při stavbě rodinného domku sendvičovým systémem. Principem je opláštění dřevěné kostry a vložení izolace. V neposlední řadě se skvěle hodí pro výrobu takzvaného ztraceného bednění, ale i pro rekonstrukci půdních prostor.
Chcete-li desku upravit na potřebnou velikost/rozměr, je potřeba použít ruční elektrickou pilu, kterou známe jako „MAFL“. Pomocí pravítka a truhlářské tužky si nejdříve označíte, jak se má deska nařezat. Počítejte s tím, že při řezání cementotřískové desky se tvoří velká prašnost, je to díky příměsi cementu v dřevní hmotě. Zabránit tomu lze tak, že pilu napojíte na stavební vysavač.
Upevnění cetris desek je možné šroubováním, sponkováním, ale také nýtováním. Ať už zvolíte jakýkoliv způsob upevnění, vždy je potřeba všechny komponenty určené ke spojení/upevnění opatřit protikorozní úpravou.
Zcela nevhodné jsou hřebíky či vruty, které se běžně používají na připevnění sádrokartonu. Desky se dají také přilepit nebo upevnit pomocí příchytek. Během spojování desek se musí do puntíku dodržovat maximální rozteč konstrukce a všech připevňujících prvků podle technického listu.
Cetris desky můžete koupit bez jakékoliv povrchové úpravy nebo v mnoha pastelových barvách, nebo také se strukturálním povrchem. Pokud nemají desky povrch jakkoliv upraven, dá se použít základní nátěr, jenž by měl značně snížit nasákavost desky a sjednotit tak podklad.
Přes základní nátěr je ideální použít takové barvy, u kterých je samozřejmostí stálost v alkalickém prostředí, jinak by mohlo dojít k nechtěné změně odstínu. Není vhodné používat žádné vápenné nátěry, ovšem není problémem desky obložit pomocí dlažby nebo na ně nalepit tapety.
Co se týká velikosti, tak cetris desky se nejčastěji vyrábí v rozměru 1 250 x 3 350 mm a tloušťce 10 až 32 milimetrů, někdy dokonce až 40 mm. Existuje dokonce cementotřísková deska nazývaná jako Profil Finis.
Ta má sílu 10 až 12 metrů a její povrch je tvořen speciálním reliéfem, ten je v podstatě imitací povrchu omítky či břidlice. Deska se dá použít v interiéru, ale i v exteriéru, třeba v rámci systému odvětrání fasády, na níž se udržuje nežádoucí vlhkost.
Dýha
Vznikají zpracováním dlouhých soudržných pásů, které se po obvodu sloupávají z kmene stromu. Krájené či loupané dýhy se skvěle hodí na zkrášlení povrchů takových materiálů, jež nejsou příliš hodnotné.
Jestli chcete opravdu krásný a zcela nezaměnitelný vzhled, pak použijte dýhy získané z exotických dřevin, ořechu, třešně, nebo také kořenice. Jako podklad, na který se dýhy používají je vhodná překližka, dřevotříska nebo i MDF deska.
Takto upravený (odýhovaný) materiál, je z estetického hlediska vysoce zhodnocen a je tak vhodný na výrobu luxusního nábytku, ale také výplní dvířek, rámů či kazet.
Dýhu je možné využít nejen na potažení dveří, ale také na obložkové zárubně. Při aplikaci vhodného laku či lazury se dá dosáhnout zvýraznění již tak krásné dýhy i kresby samotného dřeva, jež bylo na výrobu použito. Pokud jde o hrany dýhovaného deskového materiálu, ty je nutné opatřit stejnou nákližkou či dýhou, jež lze profilově frézovat.
Sololit
Jeho výroba je podobná jako u MDF desek, ovšem v tomto případě nejsou vlákna až tak soudržná, ale ani hustá. Desky tak jsou tenké a nepříliš pevné, takže se snadno prorazí. Tohoto nedostatku je využíváno při řezání, kdy bohatě stačí, když přes desku několikrát přejedete rohem dláta podél pravítka.
Takto narušený sololit se pak snadno zlomí. Z jedné strany je sololit hladký a často i přetřený barvou, nejčastěji bílou či v barvě nábytku, zatímco druhá strana je plstnatá, případně má vlisovaný reliéf.
Sololitu se říká také sololak či solodur. Materiál je velmi tenký a to cca 3 až 4 milimetry. Nejčastěji se tyto desky využívají jako zadní stěna nábytku, ať už jde o komody, šatní skříně, kuchyňské linky nebo například policové systémy. Základní surový sololit je neupravený a bývá v černé či bílé barvě.
Na výběr jsou i mnohé dřevěné dezény, jež odpovídají těm nejvíce používaným na trhu. Perforovaný materiál je vhodný všude tam, kde je nezbytné, aby nábytek co nejvíce dýchal. Perfektně se hodí na peřiňáky, botníky, ale také na dno postelí či jako zadní stěna potravinových skříní.
Pracujete rádi se dřevem? Pak se podívejte, jak se dá vyrobit nábytek z palet. Pokud se rozhodnete pro předělání interiéru, mrkněte na to, jak vybrat novou komodu, jak mít předsíň jako ze škatulky nebo jak proměnit dětský pokoj.
Přiřadit správně o razky a mohl by to být fajn článek 😉🙌