Trendy

Ohřívače rukou – udržujte ruce v teple

Studené ruce dokážou být velmi nepříjemnou záležitostí, zvlášť pokud musí člověk pracovat venku. Někdo má zkrátka pohyb venku v zimě v popisu práce, další se rád v takovém počasí prochází a ostatní prostě ven musí, i když se jim nechce.

Není nic horšího, než když nás zebou ruce. Sice si můžeme vzít rukavice, ale ne pokaždé je to možné, zvlášť když třeba něco neseme. Právě v takové chvíli přichází ke slovu ohřívače rukou. Legrační je, že spousta lidí ani nemá tušení, že něco takového vůbec existuje.

Jaké ohřívač můžete pořídit?

  • Gelový
  • Uhlíkový
  • Oxidační
  • Benzínový
  • Látkový

Přestože je teď momentálně zima vcelku mírná, mrazy mohou udeřit neočekávaně a dost nás překvapit. To je důvod, proč je dobré být vždy ve střehu a mít takový ohřívač pro jistotu po ruce. Pojďme se teď podívat, jaké výhody a nevýhody mají jednotlivé ohřívače rukou v zásobě.

Gelový ohřívač

Co se týká gelového ohřívače, je to spíš gelový sáček ve kterém je plíšek a na trhu ho seženeme v různých podobách a ve spoustě tvarů. Jakmile dojde k prohnutí plíšku, obsažená tekutina začíná krystalizovat a dochází k jejímu ohřívání.

Ve chvíli kdy se reakce zastaví, je obsah dost tvrdý a vzhledem se podobá ledu nebo také sněhu. Sáček pak stačí dát do vody a povařit, čímž se krystaly znovu rozpustí a gelový ohřívač je znovu připraven k použití. Podle toho, jaký druh zakoupíte, se liší jeho výdrž, přičemž ve většině případů se dá použít zhruba tisíckrát.

K největším výhodám patří rychlost ohřevu, neboť teplo se aktivuje během několika málo sekund. Ze sáčku se neuvolňují žádné nežádoucí látky či plyny a nemusíte se bát ani toho, že byste se při používání popálili.

Všechno má své výhody i nevýhody a to platí i v tomto případě. Při nízkých teplotách je teplo vyzařováno jen po velmi krátkou dobu, navíc aktivaci tepla nemůžete provést jinak než opětovným vařením v horké vodě a úplném rozpuštění tuhých krystalů.

Uhlíkový ohřívač

Principem tohoto ohřívače je v podstatě doutnající uhlík, který je uzavřen v kovovém pouzdře. Tomuto pouzdru se říká kamínka. Uhlík jednoduše zapálíme, počkáme, až se rozhoří a hned ho sfoukneme. Dobré je, když se zapalují obě strany uhlíku, zahřeje se pak mnohem lépe.

V tomto stavu pak uhlík vkládáme do kamínek (kovového pouzdra), uzavřeme a pokud možno nebudeme minimálně 30 minut otvírat. Když je uhlík zapálen pouze na jedné straně, může doutnat až 4 hodiny v kuse. Pokud potřebujeme jen krátkodobý ohřev, není problém uhlík zlomit na velikost, která nám vyhovuje.

Použití uhlíkového ohřívače je tak trochu multifunkční. Dá se použít na vyhřívání bot i oblečení, ale také spacího pytle. Je ideální pro lyžaře, turisty, horolezce, trampy nebo třeba pro myslivce na posed.

Nevýhodou je, že pokud se dostatečně nerozhoří, bude vyhasínat, navíc při doutnání ucítíme pro někoho nepříjemný zápach spáleniny. Na tento typ ohřívače musíme dávat pozor, zejména když si chceme ohřát ruce v období sucha, přestože je venku zima.

Oxidační ohřívač

Tento typ ohřívače se od ostatních liší zejména tím, že je jednorázový. Stačí ho jen vyjmout z obalu a automaticky se tak spustí oxidační proces. Díky tomuto procesu dochází k výhřevu tepla kolem 60°C. Hodí se, pokud pracujeme venku, dále při kempování, rybaření, pěší turistice, zimních sportech atd.

Perfektně poslouží při tzv. tepelné terapii, ta je skvělá pokud si namůžeme svaly. Vzhledem k tomu, že je menšího vzrůstu, dá se skvěle využít i na ohřívání vychladlých bot.

Oxidační ohřívač se skládá z aktivního karbonu, buničiny, vody, soli a železa. Je ekologický a hlavně netoxický. Jestliže chceme ohřívání přerušit, stačí vložit ohřívač do uzavíratelného sáčku. Výhodou je, že nijak nezapáchá, není hořlavý a je biologicky rozložitelný.

Benzínový ohřívač

Benzínové ohřívače vypadají jako takový trochu větší zapalovač a svým způsobem funguje na stejném principu. Jednoduše se naplní benzinem do zapalovačů a pak už jen stačí zapálit katalytický hořák ohřívače. Vlivem vysoké teploty plamene zapalovače dochází k chemické reakci mezi benzinem a hořákem, díky čemuž se pak kovový povrch ohřívače zahřeje na 50 – 60°C.

Provoz takového ohřívače není nijak náročný, stačí k tomu technický benzín, který navíc hravě doplníme i na cestách, když jsme někde v terénu, což je velká výhoda oproti třeba gelovému ohřívači. Benzínové ohřívače mají velkou odolnost, takže se hned tak nezničí, navíc vydrží ohřívat skoro 12 hodin.

K nevýhodám patří fakt, že je sice účinný, pokud se teploty pohybují kolem nuly, ale jakmile se objeví mrazy, nestačí na ně. Co nám může vadit, je i to, že na počátku je z ohřívače značně cítit benzín.

Látkový ohřívač

Správně se mu říká látkový ohřívač s pohankovými slupkami a největší výhodou je, že si ho klidně můžeme vyrobit z domácích zásob, které si koupíme. V jakémkoliv obchodě se zdravou výživou se vyzbrojíme pohankovými slupkami, pro jistotu si je nakoupíme i do zásoby, k tomu potřebujeme kousek látky, ze které ušijeme sáček a naplníme slupkami a je hotovo.

Zahřívání je rychlé jako facka, prostě strčíme sáček do mikrovlnné trouby, položíme na topení či kamna nebo do pečící trouby, kde se ohřeje a hned používáme. Bohužel látkový ohřívač nemá v ohřívání takovou výdrž jako ten benzinový, ale na krátkou procházku zimním městem či krajinou to stačí.

Jestli si k tomu ohřívání rukou chcete dát i něco dobrého na zub, mrkněte na článek o oblíbeném raclette grilu, který se hodí pro každou příležitost. Mrkněte také, jak si můžete vyrobit nábytek z palet nebo jakou vybrat kuchyňskou desku a jak o ní pečovat.

Ohřívače rukou – udržujte ruce v teple
Hodnocení článku

Přidat komentář