Tipy Zdraví

Cukr číhá všude – jde nad ním vyhrát?

Mnozí z nás se den co den snaží cukr porazit a vyřadit ho pokud možno ze svého života. Bohužel v případě cukru to vůbec není jednoduché a musíme si uvědomit, že příroda to zařídila tak, že ho prostě potřebujeme. Původně to byl jen jednoduchý způsob, jak tělu dodat energetickou injekci v případě akutní potřeby, jenže se to trochu zvrtlo a na cukru jsme si vypěstovali závislost.

Co se týká přírody, tak ta to zařídila tak, že vedle tuku, který je zdrojem zásobní energie, nám dala ještě i cukry v podobě prostředku pro “dobití baterií”, tedy doplnění chybějící energie. Výhodou cukru je, že působí velmi rychle a je schopen dostat se k buňkám během několika málo minut od chvíle, kdy jej spolkneme.

K největším pozitivům řadíme možnost předcházet možným kolapsům poté, co došlo k velkému vyčerpání organismu. Cukr je rychlé řešení, oproti energii tuků, která není k dispozici okamžitě. To, co je největším problémem je fakt, že oproti našim dávným předkům, máme všeho dostatek, takže nejsme odkázáni na to, co si sami v přírodě najdeme, posbíráme či dokonce vypěstujeme.

Dnešní moderní doba nám sice umožňuje mít spíže, lednice a mrazničky nacpané všemi možnými dobrotami, ale také to znamená, že jsme zásobeni cukrem v potravinách, které nejsou vždy zdravé. Příroda ovšem s ničím takovým nepočítala a tak se stalo to, že praktický sluha v podobě cukru, jež měl původně pomáhat, se stal naší zkázou, protože do sebe cpeme tolik cukru, že se pomalu trávíme.

Cukr je pro nás nepostradatelný

Na jednu stranu je pro nás cukr škodlivou záležitosti, neboť dokáže způsobit řadu potíží, ale i tak je pro náš organismus nepostradatelný a v jisté dávce ho naše tělo pravidelně potřebuje k životu. Kromě toho, že je to rychlý způsob jak získat potřebnou energii při vyčerpání, má mnohem důležitější úlohu.

Funguje totiž jako palivo pro naše mozkové buňky, o kterých je známo, že pro správné fungování potřebují jednoduchý cukr – glukózu. Mozek využívá cukr neustále, jeho spotřeba je značná, dokáže si “vzít” zhruba 60% glukózy v těle.

S ohledem na to, že zásoby nejsou nijak zvlášť velké, takže při hladovění vydrží zásoba cukru cca na jeden den. Jakmile není dostatek cukru, mozek přejde tak říkajíc na nouzový provoz a hledá jiný zdroj, takže získává energii, která není tak vyhovující jako ta z cukru, z jiných látek.

V dětství je cukr nejdůležitější

Pro začátek není na škodu zmínit, že posedlost dětí po sladkostech není jen o tom, že by bylo nějaké to dítko posedlé sušenkami, čokoládou, dorty, zákusky a mnoha dalšími sladkými chuťovkami. Naopak, cukr je nezbytný pro správný vývoj mozku, ale také učení.

To ale neznamená, že by se mělo každé z dětí celý den “ládovat” bonbony, sušenkami atd. Ideálním zdrojem jsou v tomto případě různé vícezrnné kaše, čerstvé ovoce a nepřislazené mléčné výrobky. Co se týká bílkovin, zejména tedy jejich získávání z libového masa, tam by se to nemělo přehánět až do doby, kdy dítě dosáhne věku pro větší růst svalstva. To nastává zhruba kolem osmého roku života a nejdůležitější je hlavně u chlapců, i když ani na dívky se nesmí zapomínat.

Proč nám vlastně cukr škodí

Pokud to vezmeme z pohledu ovoce, tak tam to není problém, neboť samotné ovoce představuje omezenou porci cukru coby přírodní zdroj a s tou si naše tělo, respektive metabolismus dokáže bez sebemenších problémů či nějakých nežádoucích následků poradit a zpracuje ho.

Jenže kuchyňský cukr, tedy sacharóza což je bílá krystalická látka s námi známou sladkou chutí, která se používá jako nejběžnější sladidlo, ať už jako cukr krystal, moučka a podobně, nám tuto rovnováhu narušil a svým způsobem zcela rozložil. Přestože se při trávení i nadále bez problémů rozloží na glukózu a fruktózu, s využitím už to tak růžové rozhodně není.

Glukóza

Ta se potřebuje co nejrychleji dostat k buňkám, s čímž jí pomáhá inzulin. Čím více je glukózy, tím více inzulínu musí slinivka břišní vyrobit. Bohužel po nějakém čase se u některých jedinců stává, že tzv. spirála přetížení se vytočí do takové výše, že dochází k vyčerpání slinivky, následkem čehož ztrácejí tkáně svou schopnost reagovat na inzulín. Díky tomu pak vzniká současně nejrozšířenější civilizační choroba – cukrovka 2. typu, jinak také diabetes mellitus II. typu.

Fruktóza

Fruktóza tělu neslouží jako zdroj energie buněk, k jejímu zpracování dochází v játrech. V menším množství to není žádný problém, ovšem jakmile její množství v těle stoupne, začínají se projevovat nežádoucí důsledky nadměrné konzumace fruktózy. Játra se jí totiž neustále pokouší zpracovat, ale vede to jen k jejich ztukovatění.

Zdravá sladidla jsou jen iluze

Mnozí se domnívají, že přece jen existují nějaká ta přírodní sladidla, která jsou pro naše tělo neškodná a zdravější. Je to ale jen iluze, která nás má zmást. Příroda svým způsobem utvořila jakousi stavebnici, kdy se sacharidy kombinují do dvojic i složitých tvarů. Bohužel je jen pár základních kostek, a ty se objevují i tam, kde se domníváme, že jsme narazili na zdravé cukry.

Fruktóza

Známe jí jako ovocný cukr, z čehož vyplývá, že se vyskytuje v ovoci. Spousta lidí si myslí, že fruktóza je mnohem zdravější, protože nevyvolává reakci inzulínu. To ale není vůbec pravda. Pokud se totiž na jídelníčku objevuje fruktóza ve vyšších dávkách, může narušovat metabolismus a zkreslovat celkové hospodaření s energií v těle. Tím dochází k rychlejší tvorbě tukových usazenin.

Fruktóza mimo jiné rovněž přispívá k rozvoji inzulínové rezistence. Oproti glukóze je 1,73 krát sladší, což je důvod, proč je tak oblíbená v potravinářském průmyslu. Hodně se používá v podobě levného a velmi efektivního sladidla. Co se týká přírodních zdrojů, tak fruktóza se hojně vyskytuje i v medu, navíc je to hlavní složka pro sirupy.

Glukóza

Označována bývá i jako hroznový cukr, nebo také krevní cukr. O glukóze nejčastěji slyšíme v souvislosti s cukrovkou, i když v tomto případě jde i o poruchu metabolismu tuků, což je svým způsobem přímý následek nadměrného přejídání. Glukóza je část kuchyňského cukru, jen není tolik sladká.

Sacharóza

Zjednodušeně řečeno, je to vlastně to, co máme všichni v cukřenkách, ať už je to řepný či třtinový produkt. Třtinový cukr je navíc vylepšován melasou, i když celkový efekt má spíš chuťový důvod. Faktem je, že co se týká podílu vitaminů skupiny B a minerálů v procentuálním měřítku, tak je v rámci běžné spotřeby naprosto minimální.

Maltóza

Maltózu mnoho lidí ani nezná, přitom k jejímu vzniku dochází během výroby sladu a jedná se v podstatě o cukr složeny ze dvou molekul glukózy. Oproti fruktóze je mnohem méně sladká, ostatně právě to je důvod, proč má slad jen 40 % sladivosti řepného cukru. Slad se využívá jak ve formě tekuté, tak sušené, navíc má o trochu vyšší podíl vitamínů a minerálů než třtinový cukr.

Cukr číhá všude

Vzhledem k tomu, v současnosti to s naším životním stylem i stravováním není žádná sláva, díky tomu se můžeme cukru vyhýbat jen velmi těžko. Není žádným překvapením, že i ti jedinci, kteří se snaží striktně vyhýbat všem sladkostem, nemohou mít jistotu, že přece jen žádný cukr nekonzumují.

Je totiž běžné, že potravinářští výrobci používají různé formy cukru jako levné a praktické ochucovadlo, které přidávají do mnoha produktů, jako jsou sladkosti, cereálie či sladké pečivo. Velké množství cukru můžete najít rovněž v mražených pizzách, kečupech, hořčici, nakládané zelenině, ale i ve slaných potravinách, například v oblíbených brambůrkách.

Pozor na sladké nápoje

Jistě mi dáte za pravdu, že slazené/sladké nápoje jsou největším problémem, pokud jde o nadměrnou konzumaci cukru. Vždyť takové kolové nápoje mohou skrývat klidně i 24 kostek cukru a to už je opravdu pořádná nálož.

Největším viníkem naší závislosti na sladkém pití, je návyk, který jsme si vypěstovali již od dětského věku a to se v podstatě děje neustále. Faktem ovšem je, že je to zcela zbytečné, aby se dítě již v kojeneckém věku učilo konzumovat nápoje plné cukru.

Přestože je u dětí běžné libovat si ve všem, co je sladké, měli bychom si všichni uvědomit, že jejich vnímání chuti i závislosti na čemkoliv, se teprve rozvíjejí a zbytečně je jim deformována jejich vyvíjející se chuť doslazováním čajů, kaší a dalších pochutin, které milují.

Dítě by cokoliv snědlo i vypilo i bez toho, že mu do toho přidáme cukr, protože dokud nepoznají sladkou alternativu, nevědí, že to co si dávají, může chutnat úplně jinak. Cukr je značně návykový a přebíjí chuť ostatních potravin.

Jakmile si tak dítě či dospělá osoba navykne na potraviny vyráběné průmyslové, které jsou přímo nadupané cukrem, nejsou schopni vnímat jiné chutě a jídla, v němž není řádná dávka cukru, se ani nedotknou.

Dá se říci, že když se chce, jde všechno a pokud se jednoho dne rozhodnete, že chcete s nadměrnou konzumací cukru něco udělat dřív, než stačí uškodit vašemu organismu, dá se to vydržet. Postupně stačí jen dávky cukru snižovat, omezit sladkosti, slazené nápoje i slané pochoutky, v nichž je rovněž cukru víc než dost a uvidíte, že to půjde samo.

Zvlášť pití sladkých limonád byste měli zatrhnout na prvním místě a místo nich pít čistou vodu, bylinkové či ovocné čaje, nebo klasické čaje, jako je černý či zelený. Vyhýbejte se také sirupům a džusům.

Rychlé svačinky plné cukru

Vysoký obsah cukru najdeme i ve velmi oblíbených potravinách jako jsou sušenky či oplatky. Jsou populární, protože je nemusíme připravovat, jen je rozbalíme a sníme. Na jednu stranu je to rychlá svačina, co dokáže zahnat i větší hlad, ale nic zdravého v ní nenajdeme.

Stačí si přečíst složení na obalu a hned máme jasno. Většinou je tam uvedený fruktózový sirup, někdy také kukuřičný, rovněž sladící pomocí fruktózy. Najít tam můžeme i více zdrojů cukru, k tomu ještě nepříliš vhodné druhy tuků, které spolu s fruktózou dokážou značně zatěžovat metabolismus a rozvíjet nejen tloustnutí, ale i cukrovku.

Prevence takových problémů je jednoduchá, hlídat si co svačíme. Z obecného hlediska jsou nejvhodnější svačinky připravené z celozrnného pečiva, kterému sekunduje nějaký ten sýr, doma vyrobená pomazánka atd. Pro toho, kdo se neobejde bez sladké svačinky, nejsou špatnou volbou povidla, ale jen taková, do nichž nebyl přidán žádný cukr, a obsahují pouze přírodní sladidlo.

Samozřejmě, že vám nikdo nemůže dát rozkaz, že prostě sladké nebudete jíst, naopak by to mělo být vaše vlastní rozhodnutí. Klidně si občas nějakou tu sušenku kupte a celou jí snězte, jen by to nemělo být každý den. Jestli pro své zdraví hodláte něco udělat, začněte právě u jídelníčku, na kterém se sice může sušenka sem tam objevit, ale jen jako zpestření jídelníčku, nikoliv jako náhražka za klasické jídlo.

Naučte se připravit si snídani doma

Kupované cereálie jsou sice velmi chutné, ale bohužel ani jim se cukr nevyhýbá. Nejlepší bude, když si místo těchto průmyslově vyráběných směsí připravíte nějakou domácí, případně zkusíte něco jiného. Skvělou volbou je třeba ovesná kaše, ovesné vločky s mlékem nebo třeba bílý jogurt s vločkami a skořicí.

Alternativ na vhodné snídaně existuje mnoho, a pokud si dáte tu práci s vyhledáváním různých receptů, případně si zakoupíte i nějaké ty kuchařky, kde najdete bohatou inspiraci, budete se cítit mnohem lépe nejen po fyzické stránce, ale také psychicky, neboť vás bude těšit, že se snažíte žít zdravěji.

Které potraviny mohou sloužit jako sladidlo?

Když to vezmeme globálně, tak si v podstatě s žádnou alternativou cukru nepomůžeme. Jestli nechcete moc experimentovat a hledáte něco vhodnějšího, pak zkuste například sušené ovoce nebo různé druhy povidel bez přídavku cukru.

Velmi vhodná jsou třeba hrušková povidla, jež jsou přirozeně sladká a chuťově lahodná, navíc obsahují kousky ovoce a bohatou zásobu vlákniny. Co se týká sušeného ovoce, tak to stačí namočit a potom rozmixovat na hladkou a hlavně sladkou pastu. Klidně jej pak můžete přidat jako ozdobu kaše nebo si ho rozetřít na celozrnné pečivo.

Přečtěte si také, proč jsou chia semínka malým zázrakem, který prospívá zdraví, jak poznat éčka levou zadní, co všechno umí aloe vera nebo jaké nás mohou potrápit digitální nemoci moderní doby

Přidat komentář