Éčkům se nevyhneme a to zejména v případě průmyslově vyráběných potravin a jídel, u kterých rozhodně nestačí jen sůl či koření. Pokud totiž mají mít ten správný vzhled, jež vybízí k tomu, aby si je člověk koupil a s chutí se do nich pustil, ale i trvanlivost, pak potřebují vhodné potravinářské přísady.
Není tajemstvím, že se tyto přísady, kterým dnes neřekneme jinak než éčka, používaly už ve starověku. Cílem bylo stejně jako dnes prodloužení trvanlivosti potravin i zlepšení chuti a vzhledu.
Třeba v Egyptě se barvivo a přísady staraly o lepší chuť, starověký Řím zase používal dusičnany a barvivo. Vzhledem k tomu, že byly tyto přísady skutečně drahou záležitostí, mohli si je dovolit jen zámožní lidé. Od minulého století však jejich cena značně klesla, díky čemuž se rozjela masová výroba potravin.
Škodlivost pro organismus
Základem použití těchto přísad je umět odhadnout jejich množství. Zde rozhodně platí, že všeho moc škodí, proto by člověk neměl překračovat povolené množství, které je u každé přísady přísně kontrolováno příslušnými předpisy.
Mají zabránit tomu, aby docházelo k nadměrné konzumaci přídatných látek. Někdy se totiž může stát, že i když si dáváme pozor, můžeme koupit pokrm, který byl průmyslově vyroben, například salát nebo třeba bonbony a naše tělo velmi nepříjemně zareagovalo.
Naskákala nám spousta malých pupínků připomínající kopřivku, kůže nás svědila a dokonce místy i pálila. Proč k tomu vlastně došlo? Důvod je prostý, naše tělo totiž zareagovalo kvůli zvýšené citlivosti organismu na některou ze složek, jež byly použity během výroby.
Nejedná se vyloženě o alergii, ale spíš se to dá nazvat nesnášenlivostí dané látky, respektive intolerancí. Na rozdíl od alergie se při opakujících reakcích projevy nezvyšují, naopak reagujeme stále stejně.
Co může negativní reakci vyvolávat?
Ve většině případů jsou reakce organismu připisovány konzervantům a barvivům, ale viníkem může být prakticky cokoliv. Přestože mají barviva dost pochroumanou pověst, najdou se mezi nimi i zcela neškodné látky, jež jsou přírodním barvivem, například výtažek z kurkumy.
Podobně na tom jsou i další látky, takže z obecného hlediska neexistuje žádný návod, podle kterého se dá přímo zjistit, které látky nám budou vadit a kterých se naopak vůbec nemusíme bát.
U citlivých jedinců je zásadní dávat pozor na takové látky, o kterých už ví, že na ně negativně reagují z vlastní zkušenosti, ale i na takové, o nichž je obecně známo, že mohou vyvolávat podráždění organismu.
Jsou éčka dílem laboratorních výzkumů?
Dá se říci, že éčka nejsou tak úplně jen dílem laboratoří, neboť některá z nich jsou čistě přírodní. Mezi ně patří například agar z řas nebo pektin z jablek, jež jsou určeny k zahušťování potravin, ale také kyselina vinná z ovoce, která pomáhá s okyselením.
Dokonce i barviva bývají v řadě případů čistě rostlinného původu a dají se získat z ovoce, zeleniny nebo třeba ze semen. Ostatní éčka získávají předlohu v přírodních látkách a na jejím základě jsou pak laboratorně vyráběny či upravovány.
Jedná se o barviva, zahušťovadla i sladidla, stejně jako další přísady s odlišnými účinky. Poslední skupinu tvoří látky vyrobené čistě synteticky, mezi nimiž se bohužel najdou i barviva či sladidla. To, jestli je látka přírodní či syntetická, nezjistíte z pouhého účinku. Je potřeba dobře vědět, co vlastně do svého těla pouštíte.
Žlutá barviva
Tak tato kategorie bývá častým problémem, přičemž žlutá barviva najdete zejména ve slaných křupavých pochoutkách, džemech a v neposlední řadě se přidávají i do pudinků.
E110 – žluť SY
Žlutooranžové barvivo, které se vyrábí syntetickou cestou a může vyvolat zvracení, průjem, kopřivku, ale i potíže s dýcháním či dokonce astmatický záchvat. Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé, u kterých je známa přecitlivělost na kyselinu acetylsalicylovou (Acylpyrin).
E104 – chinolinová žluť
Další synteticky vyráběné barvivo, o kterém řada lidí tvrdí, že dokáže vyvolat alergické reakce u jedinců, kteří nesnáší acylpyrin.
E102 – tartazin
V případě této syntetické látky se hovoří o nesnášenlivosti cca u 0,1 % populace. Reakce na tuto látku se může podobat příznakům typickým pro sennou rýmu, kopřivku nebo dokonce astmatický záchvat, děti pak bývají hyperaktivní.
Červená barviva
Bývají stejným problémem jako žlutá barviva a nejčastěji na ně narazíme v masných produktech, cukrovinkách, marmeládách a omáčkách, vylepšují totiž jejich celkový vzhled.
E120 – košenila, karmín
Tato červeň je přírodním barvivem, jež se získává ze sušených těl Červce nopálového. To je hmyz, který saje šťávu opuncií. Využívá se při zpracování ovoce, ale má pestré využití také v masných výrobcích. Může vyvolávat nežádoucí alergické reakce.
E123 – Amarant
Nepleťte si ho se známou rostlinou, nemají spolu vskutku nic společného. Tento amarant, je synteticky vyrobeným barvivem, k jehož výrobě se používá kamenouhelný dehet. Bylo zjištěno, že může velmi nepříjemně komplikovat život alergikům, zhoršovat symptomy astmatu a také nepříznivě ovlivňovat ledviny.
V USA je toto barvivo zcela zakázáno, zatímco v EU je jeho použití povoleno v rámci úzkého okruhu potravin, na barvení aromatizovaných vinných nápojů, vybraných lihovin, ale také k barvení jiker a mlíčí, vyjma pravého kaviáru.
E124 – ponceau 4R
Syntetické barvivo vyrobené z dehtu, o kterém je známo, že může vyvolávat astmatické záchvaty i horečky. Nevhodné je zejména u jedinců, kteří jsou alergičtí na acylpyrin. Toto éčko je schopné zhoršit hyperaktivitu u dětí.
E127 – erythrosin
Hovoří se o něm v souvislosti s možnými poruchami štítné žlázy, zvyšováním hyperaktivity u dětí a také prohlubování citlivosti u osob citlivých na slunce. Dokonce by mohlo toto éčko negativně ovlivňovat žaludek, játra a pohlavní orgány.
Barviva, která jsou nezávadná
Do této skupiny patří ve většině případů přírodní rostlinná barviva z ovoce, zeleniny a také koření.
- E100 – kurkumin
- E101 – riboflavin
- E140 – chlorofyly
- E150 – karamel (také E150a)
- E160a – karoteny
- E160c – paprikový extrakt
- E160d – lykopen
- E161b – lutein
- E161c – kyptoxantin
- E162 – betanin
- E163 – anthokyany
- E164 – šafrán
- E166 – santalové dřevo
Problematické konzervanty
E220 – oxid siřičitý
Narazit na něj můžeme v sušeném ovoci, marmeládách, džusech a produktech z brambor. Bylo zjištěno, že může vyvolávat bolesti žaludku, průjem, potíže s dechem i nevolnost. Dlouhodobá konzumace by dokonce mohla vyvolat i tvorbu žaludečních vředů. Podobné účinky mohou způsobovat také siřičitany E221, E22 a E22.
E249 (dusitan draselný) + E250 (dusitan sodný)
Obě tato éčka jsou určena ke zlepšení uzené chuti potravin, zároveň posilují červenou barvu masných výrobků. Dokonce umí zabránit tvorbě botulotoxinu a žluknutí. Bohužel vše má svá pro a proti.
Na druhé straně hrozí riziko, že dojde po požití k poklesu krevního tlaku, což může být nebezpečné hlavně u dětí. Navíc v průběhu smažení se mohou tvořit rakovinotvorné látky a mimo to dochází k omezení schopnosti krve vázat na sebe kyslík. Tím jsou opět nejvíce ohrožené děti.
Které konzervanty jsou nezávadné?
- E234 – nisin
- E260 – kyselina octová
- E300 – vitamin C
Barviva a konzervanty nejsou jediný problém
Sporných látek existuje mnoho a jednou z nich je i nám dobře známý glutamát. Potravinářský průmysl jej používá v různých formách, jež poznáme podle označení E602 až E625. Přestože je glutamát přírodní látkou, kterou naše tělo dokonce umí vyrobit a používá jej na přenos nervových vzruchů, jeho dávka se mnohonásobně zvyšuje s ochucenými potravinami.
Díky tomu dochází v těle ke zmatku při přenosu nervových signálů. To se následně projevuje bolestmi hlavy, poruchami spánku, nevolností, zvracením a nečekaným zvýšením krevního tlaku.
Přírodní zahušťovadla
Problematická mohou být i zahušťovadla, která se získávají z mořských řas, což je E407 – karagen nebo také z rostlinných hlíz v podobě E425 – konjaková guma.
Jsou sice naprosto přírodní a svým způsobem neškodná, ale obě tato éčka mají velmi silnou schopnost vázat na sebe jednotlivé složky jídla, tím omezují vstřebávání živin. To je také důvod, proč jejich konzumace není vhodná u nemocných lidí a rovněž u dětí.
Umělá sladidla
Hodnocení jednotlivých umělých sladidel je velmi rozdílné, stejně jako jejich účinky. Pokud jde třeba o aspartam – E951, může dojít při překročení doporučené denní dávky k bolestem hlavy i problémům s pamětí, poruchám vidění, hyperaktivitě a dokonce mohou vyvolávat pocit schvácenosti.
V případě cyklamátů – E952 nebo sacharinu E-954 se stále diskutuje, zda nemohou vyvolat rakovinu močového měchýře, vrozené vady či mutace. Oproti tomu například xylitol – E967 nebo erythritol – E968 jsou považována za naprosto bezpečná sladidla, ovšem ani u nich nesmí docházet k překročení doporučené denní dávky.
Podívejte se i na další zajímavé články o zdraví, například jak načerpat energii a zbavit se únavy, proč je pitný režim důležitý nejen v létě nebo také jaké jsou účinky medu, případně jaké připravit detoxikační nápoje a čaje.