Tipy

Jídlo budoucnosti – jak by mohlo vypadat

Máte představu o tom, co vlastně jednou budeme jíst? Stále se hovoří o tom, jak se planeta neustále více a více zalidňuje, takže tu jednou bude tolik lidí, že současné zdroje potravy nebudou našim potřebám stačit a budou se muset hledat vhodné alternativní zdroje.

Myslíte, že i v budoucnosti si vystačíme s raw stravou, veganskými zákusky z červené řepy a další zeleniny nebo třeba tím co se připraví pomocí 3D tiskárny? Již dnes se lidé v některých koutech planety potýkají s nedostatkem jídla a podle odborníků by měl počet obyvatel stoupnout až na 10 miliard a to do roku 2050.

To znamená, že počet lidí, kteří nemají co jíst, bude neustále narůstat, i když kritický nedostatek vody, potravin a energie hrozí už do roku 2030. Možností pro jídlo konzumované v budoucnu existuje mnoho, ovšem ne všechny varianty jsou potěšující a o některých značně pochybujeme. Pojďme se teď společně podívat na to, jaké zdroje potravy by mohli v budoucnu nasytit.

Hmyz – křupavá pochoutka

Jistě mi dáte za pravdu, že pokud jde o hmyz, spousta lidí řekne jen no fuj. Jenže existují různé země, třeba v Asii či Africe, kde jsou „hmyzáci“ obrovskou pochoutkou a nedílnou součástí jídelníčku. Faktem je, že hmyz jako takový je velkým zdrojem proteinu, ten je pro naše tělo velmi důležitý.

U většiny hmyzu, který je poživatelný, si můžete být jisti, že obsahuje minimální množství nebo žádný cholesterol, je nízkokalorický, ale zase bohatý na vápník a železo.

Dnes už dokonce vznikají i restaurace, které se specializují na přípravu různých druhů hmyzu. Favorizovanými druhy jsou cvrčci, housenky, luční koníci a další. Můžete si tak dát třeba pěkně tlusťoučkého lučního koníka, který je namočený v lahodné čokoládě.

U nás už je možné narazit na několik variant jak se dostat k ochutnávce křupavoučkého hmyzu, například v rámci různých foodfestů nebo třeba při hmyzích dnech v ZOO Praha.

Dokonce si můžete na google.cz vyhledat i speciální stránky, kde jsou recepty připravované právě z hmyzu. Kdo ví, třeba jednou budou hmyzí delikatesy na jídelníčku samotného Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Nutno podotknout, že ne každý hmyz je jedlý, takže si nejdříve dobře zjistěte, které druhy hmyzu se dají konzumovat a kterým byste se měli naopak vyhnout. Ideální je produkce z farem zaměřujících se na produkci jedlého hmyzu. Když to vezmeme z hlediska čísel, vyskytuje se v celosvětovém měřítku zhruba 1400 jedlých druhů.

Třeba tradiční česká kuchyně může nabídnout polévku z ponrav či chroustů. Pokud už se někdo rozhodne ochutnat brouky, měl by vědět, že u nás se konzumují druhy jako Potemník brazilský, moučný a stájový, dále cvrček stepní a domácí, saranče stěhovavá a pustinné, no a nakonec i některé druhy švábů.

Někdo si rád pochutná i na motýlech nebo můrách (pojídají se zejména kukly a larvy), ale tady pozor na to, jestli nejsou chránění. Představte si třeba grilování s hmyzem? Kdo ví, třeba vám to zachutná.

Mořské řasy

Dohromady existuje až 25 000 druhů řas po celém světě. Jejich výhodou je, že jsou velmi zdravé, dokážou se rychle množit a bez problémů rostou i v tom nejvíce špinavém moři. Dá se říci, že jsou téměř zadarmo. V současnosti je to velmi oblíbená přísada všude tam, kde lidé vyznávají alternativní způsob života, navíc se používají k výrobě různých potravinových doplňků.

Podle odborníků je konzumace jednobuněčných mikroorganismů zdraví prospěšné. Pro začátek je dobré zmínit, že řasy neobsahují téměř žádné kalorie, ale jsou bohaté na vlákninu, minerály a zejména proteiny. Některé druhy dokonce obsahují i značné množství jódu. Zároveň však jsou nadupané antioxidanty, které pomáhají proti stárnutí těla.

Ten, kdo je ochutnal, sice tvrdí, že nechutnají nijak zvlášť dobře, ale zase když je hlad, tak sní člověk ledacos. Vzhledem k tomu, že jsou mořské řasy schopné odebírat z vody přebytečný dusík a fosfor, jsou ještě ke všemu prospěšné životnímu prostředí.

Maso z laboratoře – ze zkumavky

Zdá se vám to jako science fiction, že byste měli konzumovat maso ze zkumavky? Pak vězte, že to byl profesor fyziologie Mark Post z nizozemské univerzity v Maastrichtu, který jako první dokázal vypěstovat hamburger v laboratoři. Tvrdí, že takto získané maso se jednou stane plnohodnotnou náhradou za maso z běžně chovaných hospodářských zvířat.

Svým výzkumem se snaží přispět k problematice, která bude jednou schopna vyřešit nedostatek jídla na celém světě. Maso je tvořeno 20 000 spletených proteinových vláken, ta profesor Post vypěstoval z kmenových buněk krávy.

Domnívá se, že během následujících 15 až 20 let by se toto laboratorně vypěstované maso mohlo začít produkovat komerčně. Maso získané „in vitro“ chutná naprosto totožně jako normální maso.

Stačí k tomu pouze tkáň z vybraného zvířete, ze které se oddělí svalové buňky, ty se posléze změní v buňky svalové tkáně. Některé země už toto maso budoucnosti podporují. Výroba takto upraveného masa je mnohem levnější, není zátěží pro přírodu a hlavně nebude nutné usmrtit žádné zvíře. To je také důvod, proč maso ze zkumavky podporují sdružení na ochranu zvířat.

Otravný plevel

Pro většinu zahrádkářů je plevel noční můrou, ale v budoucnu by se to mohlo změnit. Odborníci zabývající se výživou totiž tvrdí, že pro naše zdraví a organismus samotný jsou některé druhy plevele velmi přínosné. Jako příklad můžeme uvést rostlinku nebo chcete-li plevel Portulacaceae (Šrucha zelná), jež se v hojné míře vyskytuje v jižní Evropě, ale také v Americe.

Tento druh plevele je opravdová bomba, protože je přímo nadupaný omega 3 mastnými kyselinami a vitaminem A. Když jej srovnáme s ostatní zeleninou, tak je mnohem výživnější než špenát nebo mrkev.

Nanotechnologie a jídlo

Pokud jde o nanotechnologie, je to v současnosti velmi dobře nastartovaný výzkum, který podporují velké potravinářské firmy, jež do něj investují nemalé finanční prostředky. Hlavní myšlenkou této technologie je zajištění zdravějšího a mnohem chutnějšího jídla, navíc s vyšší nutriční hodnotou.

V budoucnu by se mohla nanotechnologie využít i v doplňcích stravy, stejně jako pro zachování lepší a delší čerstvosti potravin. Díky tomu dojde k omezení zbytečné a často předčasné likvidace potravin, které jsou sice nezávadné, ale kvůli datu spotřeby se nesmí konzumovat.

Geneticky modifikované potraviny

Uměle vyrobenou bramboru už známe dávno, ale na dalších plodech se již usilovně pracuje. Cílem vědců, kteří se genetickou modifikací jídla (potravin) zabývají, je vytvořit takové ovoce a zeleninu, které bude naprosto totožné jako čerstvý originál, a to jak v případě chuti, vzhledu i výživové hodnoty.

Sója

To sice není potravina, kterou bychom neznali, ale v současné době je ve většině případů součástí jídelníčků vegetariánů. Přestože spousta lidí na ni nadává, že chutná děsně, dokáže i přesto hravě zasytit hladový žaludek. Není to jen samotná sója, ale i výrobky, které z ní pocházejí.

To co je dnes stravou jedné skupiny lidí, může v budoucnu nakrmit mnoho hladových krků, které sice budou prskat, že to není dobré, ale upřímně, když je hlad, tak je k zasycení skvělé i to, co nám nechutná.

A co víc, v budoucnu, by se sójové maso mohlo snadno stát běžnou součástí každého jídelníčků a to nejen vegetariánů, ale všech, včetně lidí, kteří si potrpí na výhradně masovou stravu v podobě steaků atd.

Jídlo budoucnosti – jak by mohlo vypadat
Hodnocení článku

Přidat komentář