Když to vezmeme z obecného hlediska, jsme plasty doslova zavaleni. Ve většině případů už plastové obaly ani nevnímáme, protože jsou již od nepaměti tady. Žijeme zkrátka v době plastové.
Běžně si kupujeme ochucenou či neochucenou vodu v plastové lahvi, ovoce a zeleninu v plastových vaničkách, které jsou ještě navíc zabalené ve fólii, nebo uzavřeme čerstvé pečivo do igelitového sáčku. Ve finále si ještě ve velké igelitové tašce přineseme nákup domu, ačkoli od toho se již snažíme upustit a nahrazovat tašky z papíru. Přesto nás plasty pronásledují stále na každém kroku.
Třídění odpadu
Přestože se snažíme plasty třídit do předem určených nádob na tříděný odpad, ne vždy se vše plastové dostane až na třídicí linku, aby došlo k recyklaci a opětovnému využití recyklovaných plastů.
U některých plastových materiálů se opětovné použití nehodí, a v mnoha případech se naopak stává, že těch vhodných není dostatečné množství. Ročně se tak do moří a oceánů dostávají z evropských států stovky tun nevyužitého plastového odpadu.
Co se děje s plastem ve vodě?
Jakmile se plast dostane do vody, může se rozpadnout na mikročástice, ale klidně i zůstat v celku. Je běžné, že mořští živočichové mají útroby plné plastu. Mikročástice se samozřejmě vyskytují i v našich potravinách, a dokonce i v pitné vodě z kohoutku. Mnozí se domnívají, že je recyklace zbytečnost, jiní zkoušejí nalézt odpovídající ekologičtější náhradu, někteří se snaží žít tzv. zero waste neboli bezodpadově.
Plastové obaly řešte už při nákupu
Často i malá změna v systému nakupování může být pro ochranu životního prostředí velkým přínosem. Pro začátek se zaměřte na obsah nákupního vozíku/košíku. Když budete chtít koupit ovoce nebo zeleninu, případně čerstvé pečivo, vyhněte se igelitovým sáčkům a klidně si s sebou do obchodu vezměte látkové pytlíky nebo síťovky. Naše legislativa tuto aktivitu umožňuje, takže neváhejte a využívejte ji pravidelně.
Jediné co musíte udělat je rozevřít pytlík u pokladny a ukázat prodavačce jeho obsah. Pytlíky je možné koupit v internetových obchodech, momentálně se na jejich šití a distribuci specializuje mnoho a mnoho e-shopů. Jestli jste však šikovní, ušijte si doma své vlastní, není to nic těžkého.
Střih je jednoduchý, a když nezapomenete na dutinku pro protažení šňůrky, aby šel pytlík zavázat, máte vystaráno. K ušití se dají využít staré látky, povlečení co už nepoužíváte atd. U kupovaných pytlíků narazíte na různé materiály, například bavlna či látka, k jejichž výrobě byly použity recyklované PET lahve.
Jídlo s sebou
Určitě všichni znáte případ, kdy si připravíte chutný sendvič, vrazíte ho do igelitového sáčku, uložíte do tašky a po pár hodinách z něj máte placku nebo v horším případě drobečky. Dalším způsobem je uzavření svačiny či oběda do plastového boxu či krabičky, kde může navlhnout nebo natáhnout zápach plastu.
Skvělou volbou, která těmto problémům zamezí, jsou nerezové boxy/krabičky, které je možné pořídit v různých velikostech a provedeních, ať už malé, velké, střední nebo třeba patrové. U těch patrových je výhoda, že si můžete rozdělit zvlášť přílohu, zeleninu, maso atd.
Kov, jak víme, je materiál, který má dlouhou životnost a i po jejím skončení se dá bez problémů recyklovat. Výměna jednorázových obalů za ty, které se dají znovu použít je jen prvním z mnoha kroků ke zlepšení životního prostředí. Investice do dražších obalů, co můžeme použít opakovaně, se vyplatí nejen po zdravotní, ale také po finanční stránce.
Vodu v plastových obalech si vybíráme proto, že 500 ml vyjde na cca 10,- Kč, přičemž skleněná láhev o stejném objemu může vyjít klidně i na čtyři stovky. Jenže když to vezmeme z dlouhodobého hlediska, tak skleněnou lahev lze využívat i několik let, pokud ji samozřejmě nerozbijeme.
V dnešní době je veřejným tajemstvím, že voda, která nám teče z kohoutku, je v podstatě zdravější, než ta co je balená. Navíc ušetříte životní prostředí od vyhozených plastových obalů.
Podobně jako se plastové lahve nahrazují skleněnými, jsou i plastová brčka nahrazena nerezovými. Ta už vám vydrží napořád. K nerezovým brčkům jsou prodávány malinké kartáčky, s jejichž pomocí se brčko umyje levou zadní.
Moderní materiály
Vedle skla se objevily i další velmi zajímavé eko-materiály, ať už je to bambus, kukuřice nebo také přírodní pryskyřice. Dokonce se teď v některých kavárnách můžete setkat se slevou z celkové ceny nápoje, co si kupujete s sebou, když si na něj donesete vlastní cestovní hrníček.
Velmi populární je nádobí vyrobené z rýžových slupek či bambusu. K jeho největším výhodám patří perfektní kompostovatelnost. Skvěle se hodí na zahradu, ale své uplatnění najde i na cestách, když třeba pojedete kempovat nebo na chatu.
Z barev se nabízí bílá, žlutá, oranžová a zelená. O materiálu je známo, že je pevný, a také antibakteriální. Pokud se týká kompostu, tak jeho rozložení trvá zhruba dva až tři roky.
Mezi nové materiály patří rovněž BIO plast, jež se vyrábí převážně z kukuřičného škrobu s příměsí vosku. Většinu věcí do kuchyně již seženete z tzv. obnovitelných surovin. Cenou jsou sice mírně dražší než klasický plast, ale oproti němu neobsahují žádné škodlivé látky.
Jaké škodlivé látky obsahují plasty?
- Chemická změkčovadla
- Alergeny
- Ftaláty
- Syntetická barviva
- Bisfenoly A a B
- Karcinogeny
Určitě nepřehlédněte i další zajímavé články z kategorie Trendy, například jaké blahodárné účinky má vibrační plošina, jak vybrat vanu přesně na míru nebo Big Green Egg – velké grilovací vejce z USA.