Pokud má vše v zahradě kvést a růst tak, jak by mělo, musí se dávat pozor na spoustu věcí. Ať už jde o udržování čistého prostředí bez poházeného zahradního nářadí, nežádoucích odpadků či shnilých rostlin atd. Důležité jsou ale i jiné věci, na které se v tomto článku podíváme. Řekneme si, jak správně hnojit během letních měsíců a proč je důležitá vhodná letní zálivka.
Jak správně hnojit
Většinou je běžné, že rostliny sázíme tak, aby mezi nimi byla určitá mezera, ale po nějaké době se rozrostou natolik, že jsou v podstatě těsně vedle sebe na značně omezeném prostoru. Jasné je, že pro správný růst si musí rostliny brát výživu z půdy. Bohužel si vezmou víc, než je možné přirozenou cestou vrátit zpět. Nezbývá tedy než hnojit, aby měla každá rostlina to, co potřebuje a nic jí nechybělo ke správnému vývoji.
Potřebné živiny
Posekaná tráva i zbytky rostlin by se za normálních okolností přirozeně rozložily a živiny z nich by se dostaly zpět do půdy. Jenže, my máme ve zvyku, že je vyvážíme mimo zahradu a zbavujeme se jich, díky tomu pak musíme půdu „dokrmovat“ potřebnými živinami z jiných zdrojů.
Živiny rozdělujeme do tří skupin. Tu první tvoří makroprvky, které je potřeba doplňovat do všech typů půdy, oproti tomu mikroprvky a stopové prvky se musí dodávat jen do takové půdy, jež je skutečně na živiny velmi chudá a na základě hodnoty pH je buď moc zásaditá, nebo kyselá.
Základní prvky pro zdravý růst
- Dusík
- Draslík
- Fosfor
Potřebné živiny jsou v podstatě chemické prvky, obsažené ve většině plných či kombinovaných hnojiv. Jejich poměr se liší podle typu hnojiva, takže není na škodu, když si při koupi hnojiva pečlivě přečtete etiketu. Existují i jednosložková hnojiva, ta ovšem fungují spíš jen jako pomocník pro vyrovnání nedostatku zvoleného prvku v půdě. Nezaměňujte přírodní hnojiva jako hnůj či kompost s hnojivy plnými (minerálními).
Správné používání hnojiva
Čtení etikety má i jiný důvod, a tím je zjištění, jak hnojiva správně dávkovat. Vždy je důležité postupovat podle toho, co uvádí výrobce hnojiva na obalu. Nikdy nepřekračujte dávkování, protože při použití dvojnásobné či dokonce trojnásobné dávky hnojiva se nedostaví lepší výsledek, spíše naopak.
Granulované a práškové hnojivo
Nejlepší způsob jak tyto druhy hnojiva aplikovat, je rozhozením kolem rostlin. Poté stačí jen pomocí motyky zapravit do půdy (můžete použít i hrábě). Co se týká dávkování, opět se držíme návodu, přičemž si zvážíme množství hnojiva, které výrobce doporučuje na metr čtverečný. Rostliny přijímají hnojivo v naředěné formě, to znamená, že když je sucho, je nutné půdu po aplikaci hnojiva pořádně zalít.
Nejvhodnější je, když jsou listy suché a půda vlhká, pak nehrozí, že by se hnojivo na listy přichytilo a nějak jim uškodilo. Možná vám to přijde jako zbytečnost, ale jakmile se hnojivo na listy nalepí, může je velmi nepříjemné popálit.
To je také důvod, proč je důležité používat ochranné pomůcky, v tomto případě zahradní rukavice, aby se pokožka nedostala do kontaktu s hnojivem. Dejte si pozor i na to, abyste se nenadýchali prachu z hnojiva.
Tekuté hnojivo
Tekutá hnojiva jsou koncentrovaná, takže se musí před aplikací naředit. Ideální je zahradní konev, kterou následně využijeme k zalití kořenů rostlin. Roztok obsahuje všechny zásadní živiny, takže si je rostliny hned odeberou.
Hnojit je potřeba pravidelně, protože živiny se rychle vytrácejí. Hodně náchylná je k tomu propustná a lehká půda. Samozřejmě, že tahat zahradní konev na velké ploše dá zabrat, ale dá se použít zahradní hadice, na kterou se připevní speciální aplikátor. Do toho naplníme hnojivo, nasadíme na hadici a máme vystaráno.
Nejvhodnější dobou pro hnojení je brzo ráno nebo naopak až večer. Jestliže je půda/zem opravdu hodně vyschlá, je dobré před aplikací hnojiva nejdříve záhon postříkat vodou, aby byla vlhká a hnojivo se snadno vsáklo. To samé platí i v případě, že má pršet. Jakmile hnojíte před deštěm, je to zbytečná práce, protože déšť by mohl hnojivo odplavit a vy tak budete muset vše dělat znovu.
Co je dobré vědět o důležitých živinách?
Jak už jsme zmiňovali v úvodu, nejdůležitější je trojice živin v podobě draslíku, fosforu a dusíku, v menším množství pak mikroprvky a stopové prvky. Proč jsou tak důležité?
- Draslík – je zásadním prvkem pro stabilitu a kvalitu všech rostlin, jehož nedostatek se projeví spálenými buňkami na okraji listů. Pokud je draslíku dostatek, zvyšuje se výnos plodů i květů. Hnojiva, která obsahují vyšší množství draslíku, je nejlepší používat na jaře a začátkem léta.
- Dusík – o tom je známo, že podporuje růst a jeho aplikace je nejlepší hned na počátku tzv. růstové sezóny. Pro trvalky se hnojivu s vysokým obsahem dusíku od druhé poloviny léta vyhněte, protože jejich nové přírůstky nebudou vyzrálé a snadno by je poškodil mráz.
- Fosfor – ten je velkou podporou pro silné kořeny, respektive jejich růst. Pomáhá i s tvorbou květů a plodů. Zcela nepostradatelný je pro vytrvalé rostliny.
- Mikroprvky – to je například vápník, hořčík a síra. Pro půdu jsou potřeba jen v malém množství.
- Stopové prvky – sem patří železo, molybden či bór a stejně jako mikroprvky jsou důležité v menším množství. Výjimku tvoří tzv. vápenostřezné rostliny, těm se daří v chudé kyselé půdě, protože nesnáší vápenitou, takže v tomto případě může mít půda nedostatek železa.
Letní zálivka – jak na to jít správně
Rostliny potřebují vodu, o tom není pochyb, jinak nemají šanci dlouho přežít. Zvlášť v období sucha je důležité pravidelné zalévání, ale s rozvahou, neboť příliš velké množství vody může často rostlině uškodit mnohem více, než když jí nějakou dobu nezalijete.
V posledních letech si užíváme opravdu nebývale horké a hlavně suché léto, které je rok od roku větší a ten letošní rok není žádnou výjimkou. Všichni zahrádkáři i zemědělci bojují s nedostatkem vody a stále se prohlubujícím suchem. Deště začíná být pomalu jako šafránu, takže každá kapka, která spadne, je velmi důležitá. Vodu musíme využívat co nejvíce účelně a s rozvahou.
Kdy a jak zalévat
Správné načasování je pro zálivku zásadní, jinak by nebyla voda využita vhodně a hlavně co nejúčelněji. Když jsou horka, zaléváme buď v podvečer, nebo naopak brzy ráno. V podstatě je to čas, kdy se odpaří nejméně vody, takže mají rostliny možnost účinně vstřebat/přijmout co nejvíce.
Co používat na zalévání
Existuje mnoho způsobů zavlažování, od klasické zahradní konve, přes zahradní hadici až po technicky propracovaná zavlažovací zařízení s automatickou závlahou.
Zahradní konev
Mějte v záloze aspoň jednu, která nebude příliš těžká, a hravě jí unesete, i když bude plná vody. Kovová konev sice vypadá mnohem lépe, ale ta plastová je daleko lehčí a manipulace s ní je snadná. Nesmíme zapomenout ani na vhodnou růžici, s jejíž pomocí zaléváme semenáče a mladé rostliny.
Plastová láhev
Plastové lahve jsou ideální pro zálivku nádob, které jsou umístěny na místech, kde se zalévání konví nehodí, ať už je to parapet, závěsný květináč nebo rostliny ve velkých výškách. Láhev z plastu je lehká, snadno s ní můžete manipulovat, a když si ještě pořídíte speciální kropičku určenou právě pro tento typ lahví, máte polovinu práce hotovou.
Zahradní hadice
Základním kamenem zavlažování je rozhodně zahradní hadice. Pro začátek je nutné si zaměřit zahradu a spočítat, jak dlouhá hadice se bude hodit. V obchodě můžete narazit na zahradní hadice v délce od 15 do 60 m.
Lepší je investovat do kvalitnější hadice, neboť mají stěnu zesílenou či dokonce dvojitou, což značně usnadňuje jejich používání. Pořiďte si spolu s hadicí i cívku, kterou připevníte na zeď a hadici na ní namotáte. Zabráníte tak jejímu zašpinění, případně i protržení či jinému mechanickému poškození.
Zahradní postřikovače
Jsou schopné automaticky zavlažit širší plochu a jednoduše je připojíte na konec hadice. Skvělý je třeba statický postřikovač, ten dokáže stříkat vodu do kruhu a jediné co musíte udělat je pravidelné přemístění na další místo, aby byla zálivka ve všech částech zahrady dostatečná. Kvalitnější zalévání zvládnou výkyvné a rotační postřikovače. Jen u toho dbejte zase na správnou dobu zalévání.
Naučte se shromažďovat a šetřit vodu
Není na škodu, se na problematiku sucha zaměřit už ve chvíli, kdy začínáme rostliny sázet. Vhodným a osvědčeným pomocníkem je organická hmota, která se přidá do půdy. Díky tomu se značně vylepší její schopnost zadržovat vodu. Dá se říci, že zásluhou této organické hmoty působí půda podobně jako houba nasáklá vodou.
Dalším způsobem jak udržet v půdě vlhkost je, že na jaře použijeme mulčovací kůru, kterou nasypeme v 5 – 8 centimetrové vrstvě kolem rostlin. Zabráníme tak vypařování vody z půdy. Pro tento účel se skvěle hodí také drcená borka, zahradní kompost, dobře uleželý hnůj nebo třeba naštěpkované větve.
Nejvhodnější způsob jak si našetřit nějakou vodu, je použít sud, do kterého se bude zachytávat dešťová voda. Pro řadu rostlin je navíc tato měkká voda mnohem vhodnější.
Spousta lidí vzhled samotné nádoby neřeší a je jim jedno, jestli to bude sud, stará vana nebo třeba jen nějaký box či kbelíky, hlavně když je do čeho nashromáždit vodu. Pokud si pořizujeme sudy tzv. z druhé ruky, je dobré si prověřit jejich původ. Zjistěte si, jestli v nich nebyly nějaké toxické látky, které by mohly uškodit rostlinám.
Dá se říci, že na zahradu je možné využít i vodu z domácnosti. Patří sem voda z koupelny či kuchyňské výlevky, ale jen pokud je relativně čistá a neobsahuje žádný silnější čisticí prostředek. Zcela nevhodná je voda z myčky a také z pračky, ani jednu na zalévání nepoužíváme.
Na našem webu najdete i další zajímavé články související s bydlením a zahradou, například kam s vodou v zahradě a jak jí snadno přivést, což se hodí i ve spojitosti se zálivkou, dozvíte se také, jak na pravidelnou péči o vodu v bazénu.
Zdroj foto: pixabay.com
Zdroj info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hnojivo, https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BD%C5%BEiva_rostlin, https://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrada