Jak už víme, Velikonoce, jsou jako jediné pohyblivým svátkem, každý rok mají v kalendáři jiné datum. Jak se tedy počítají? Vždycky je to neděle, která následuje hned po prvním jarním úplňku. V praxi to znamená, že když je první úplněk jara v neděli, tak Velikonoce připadají až na následující neděli po této. Velikonoční pondělí tedy může být v rozmezí od 23. března do 26. dubna. Letos nám připadlo na 18. dubna, takže poměrně pozdě. Budeme mít alespoň šanci na krásné jarní počasí.
Dnům těsně před velikonočními svátky se říká Pašijový týden či Svatý týden. Název je odvozen od slova passio což znamená utrpení. Má symbolizovat utrpení Ježíše právě v poslední týden jeho života. Tento týden je charakteristický mnoha zvyky, rituály a také výzdobou. Bez té by to nebyly ty pravé svátky.
Pašijový týden (velikonoční týden, svatý týden)
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí, které se také říká hod Boží velikonoční. Každý den dostal nějaké své jméno a je s ním spojen speciální zvyk, který má svou symboliku. Připomeňme si ve stručnosti, co který den znamená.
Květná neděle
Je to den příjezdu Ježíše do Jeruzaléma, kde byl přivítán palmovými listy. U nás palmy nemáme, takže jsou symbolicky nahrazeny kočičkami. Mladé dívky v ten den obcházely celou vesnici, aby daly sbohem zimě a uvítaly jaro, k čemuž jako symbol sloužil třeba ozdobený stromek.
Název tohoto dne je odvozen od toho, že byly kostely vyzdobeny květy. Je to poslední postní neděle v dlouhém období 6 předchozích týdnů, kterým se říká masopust.
Modré pondělí
Je den, kdy se nesmělo pracovat. Jen odpočívat a rozjímat. V kostelech se vyvěšovala modrá, případně fialová látka a celkově se zdobily pro nadcházející dny.
Někdy se uvádí, že název mohl vzniknout z německého „blau“ což může být modrá, ale také může znamenat podnapilý a neschopný práce 🙂
Šedivé úterý (někdy žluté)
Naopak čas pro generální úklid a vymetení všech pavučin. V podstatě první den jarního úklidu. Název šedivé by mohl pocházet právě od barvy pavučin a vymetaného prachu.
Škaredá středa (sazometná)
Někdy se jí může také říkat Černá a symbolizuje den, kdy se jidáš Jidáš mračil a pak zradil Ježíše. Podle pověr by se v tuto středu nikdo neměl mračit, jinak bude mít po celý rok vždy každou středu špatnou náladu. V našich zemích se tento den vymetaly komíny.
Zelený čtvrtek
Naši předkové tento den začínali tím, že vyběhli ven a omyli se vodou v potoce. To aby získali ochranu proti různým chorobám. Také je zvykem v tento den jíst zelenou stravu.
Byl to i den, kdy utichly všechny zvony a tzv. odletěly do Říma, i když to bylo myšleno jen symbolicky. Ale aby čas plynul správně, po vesnicích chodili skupinky chlapců a dřevěnými řehtačkami a tím dávali na vědomí alespoň přibližný čas místo zvonění zvonů.
Velký pátek
Velmi důležitý den, protože právě v tento den (tedy v pátek) byl Ježíš ukřižován. Je to den smutku a velmi přísného půstu. Lidé měli zákaz práce na poli, protože se nesmělo hýbat zemí. A také bylo zvykem neprat prádlo.
U nás známe pověru o tom, že v tento den se otevírají hory a vydávají své poklady lidem. Zároveň se tento den nic nepůjčovalo, protože půjčená věc by mohla být očarovaná.
Bílá sobota
A další den byl pro změnu na řadě úklid a bílení stavení. K tomu bylo potřeba nové koště a muselo se to stíhat ještě před východem slunce. Sobota je také dnem, kdy se peče mazanec, beránek a chléb. Ženy barví a malují vajíčka a muži se starají o pletení pomlázek. Den, kdy se lidé začínali veselit po předchozím přísném dni půstu.
Velikonoční neděle (Boží Hod)
Tradiční den, kdy se mají jíst pokrmy, které jsou pro tyto svátky typické, tedy chléb, mazanec, beránci, vejce atd. Sejde se celá rodina a všichni společně hodují. Dříve se jedly pokrmy, které byly posvěceny v kostele a každý, kdo nějakou domácnost navštívil, musel být tímto jídlem vždy obdarován.
Vlastní den oslavy Velikonoc, den vzkříšení. Ve znamení dobrého jídla (které se připravovalo na Bílou sobotu) často posvěceného v kostele.
Velikonoční pondělí
Kdysi se mu říkalo také Červené pondělí a je to den spojený s pomlázkou a koledováním. Koledníci od děvčat za odměnu dostávali malovaná vajíčka a různé dobroty, ať už cukroví, beránky atd. Říkalo se, že každá dívka, kterou koledník vyšlehá pomlázkou, bude po celý rok zdravá a po vyšlehání omládne. Vajíčka byla nejčastěji červená a symbolizovala barvu krve.
Tradiční symboly Velikonoc
Mezi symboly Velikonoc patří tradičně pomlázky, které se pletou z čerstvých větví a symbolizují sílu a energii. Dále jsou to kočičky, které jsou poslem jara a naděje, že vše špatné a zle odešlo pryč a nastanou jen dobré časy.
Beránek pak symbolizuje čistotu, nevinnost a obětavost, ale živého beránka asi doma jen tak neumístíme, proto se již od dávných časů peče ve sladké podobě. A nesmíme zapomenout na vajíčko, které je symbolem nového života, podobně jako kočičky. K velikonocům patří také zajíček, jako zástupce skromnosti, pokory, štěstí a zrození. Opravdu není zajíček zahraničním dovezeným symbolem, patří k nám, jen se na to možná trochu pozapomíná.
Jaké další zvyky existují, nebo jak si hezky vyzdobit domácnost, se můžete dočíst třeba v našem článku o velikonočních dekoracích.