Ať už se zeptáte jakéhokoli absolventa na jeho pocity ohledně studia na vysoké škole, téměř žádný z nich na něj nebude vzpomínat neutrálně. Nejčastěji se zde totiž setkáváme se dvěma protipóly:
- „Studium na výšce pro mě bylo jednou z nejnáročnějších životních zkušeností.“
- „Studium na výšce pro mě bylo jedním z největších životních dobrodružství.“
Nezáleží na učitelích, oboru, místě školy nebo objemu studijních materiálů — vaše budoucí vzpomínky na vysokou školu závisí čistě na vašem přístupu během studia. Jen vy nesete odpovědnost za to, s jakou lehkostí nebo naopak těžkostí budete proplouvat roky na výšce. A možná i kvůli tomu je přechod na vysokou školu často tak děsivý.
Průběh prvního ročníku bude mít velký vliv na zbytek vašeho studia — a vlastně i nadcházející roky vašeho života. Pár chyb se samozřejmě dá napravit — pokud se však jejich počet i závažnost navýší, cesta zpět už nemusí být tak snadná. A v krajním případě je samozřejmě možné, že první ročník bude současně vaším posledním.
Nemusí to tak však být. Není důležité to, že se ponoříte do studování materiálů a vyhotovování domácích úkolů či tvorby prezentací takovým stylem, že pro vás přestane existovat cokoliv jiného. Klíčem je dosáhnout zdravé rovnováhy mezi akademickým, sociálním i osobním životem.
Jak tedy zvládnout první ročník vysoké školy levou zadní?
Štěstí přeje připraveným
Toto latinské rčení je univerzálně aplikovatelné napříč všemi sférami života — a i v případě jakéhokoli studia je silně relevantní. Pokud nebudete mít zvládnutou přípravu na zkoušky či přednášky, studium se stane mnohem chaotičtějším, než by nutně muselo být.
Zapřemýšlejte tedy nad organizačními prvky, které by mohly vaše studium zpřehlednit. Naprostým základem by mělo být pořízení složek, kdy každá z nich bude obsahovat materiály pro jeden předmět.
Plánování vašich povinností do diáře, ať už fyzického či elektronického, vám také ušetří spoustu starostí. Jakmile si na jeho využívání zvyknete, svůj život už si bez něj pravděpodobně nebudete schopni představit. Nebudete totiž všechny vaše úkoly muset držet v hlavě. Do takového diáře si můžete plánovat vše, od návštěvy knihovny až po formátování seminární práce.
Také doporučujeme nepodceňovat sílu poznámek — u přednášek u sebe vždy mějte tužku a papír a zapisujte si důležité informace. A hlavně takové spisy pak nevyhazujte — nikdy se totiž nedá předpokládat, kdy přijdou vhod.
Neodsouvejte vaše zdraví na druhou kolej
Na vysoké škole je bohužel velice snadné propadnout zdraví škodlivým návykům. Hrne se na vás totiž spousta jiných starostí, a tak můžete mít tendence přikládat menší váhu nutričně bohaté stravě či regenerativnímu spánku.
Pokud však chcete první i další ročníky vašeho studia zakončit úspěšně, měli byste vaše zdraví naopak prioritizovat.
V rámci prvního ročníku studenti často značně přibírají na váze — konzumují totiž větší množství vysoce zpracovaných potravin. Pizza, burgery, mražené hotovky, instantní polévky… ano, tyto pokrmy jsou chutné a dát si je jednou za čas ničemu nevadí, avšak zakládat na nich celý jídelníček je dlouhodobě neudržitelné. Nejenže přiberete na váze, ale bez důležitých vitamínů a minerálů vám nebude ani tak dobře fungovat mozek.
A i díky kvalitnímu spánku budete vaše studium zvládat mnohem lépe. Spánek je bezesporu tou nejdůležitější součástí učení se novým věcem. Během něj totiž v mozku probíhá zpracovávání informací, které jste si během dne uložili do krátkodobé paměti. Nedostatek spánku také výrazně zhoršuje schopnost soustředění a podlamuje emocionální stabilitu. Kvůli němu tedy budete mnohem náchylnější vůči stresu — což se opět podepíše na vašem výkonu u zkoušek.
Do třetice všeho dobrého nezapomínejte na pravidelný pohyb. Ať už budete chodit na procházky nebo dřít v posilovně, obě aktivity vám posílí obranyschopnost — a to jak fyzickou, tak mentální.
Budujte sociální vazby
To se jistě snadněji řekne, než udělá, a to hlavně v případě introvertů. Nedá se však popřít, že člověk je sociálním tvorem, a pokud nebuduje žádné sociální vazby, brzy zůstane sám a jeho život se rychle stane stereotypním.
Nebojte se komunikovat s vašimi profesory. Jsou zde proto, aby vám pomohli, a to nejen v rámci zvládnutí učiva (až na ty nejprotivnější a nejlínější z nich). Neváhejte tedy vašeho profesora během jeho úředních hodin navštívit. Můžete mu například říct o knize, kterou jste četli a která souvisí s učivem, nebo se zeptat na jakoukoliv radu. Ani při přednáškách se nemusíte bát promluvit — měly by totiž být interaktivní.
Vhodným způsobem, jak se více socializovat, jsou také zájmové kroužky. Hráli jste jako malí fotbal? Proč si tedy nenajít skupinu lidí, kteří si chodí pravidelně zakopat? Uvolní to vaši mysl a navíc si třeba uděláte nové přátele, díky kterým nebudete na studium sami. A o tom, že se budete v dané činnosti zdokonalovat, ani nemluvě.
Pokud jste na kolejích, v neposlední řadě byste neměli zapomínat na pravidelný kontakt s vašimi rodiči či přáteli, které jste „nechali doma“. Budete se totiž moci vypovídat někomu, kdo je vám opravdu blízký — a terapeutický efekt upřímného sdílení není radno podceňovat.
Zdroj foto: pixabay.com