Krkonoše mají jednu zvláštní vlastnost: člověk do nich přijede s plánem „vyjít na Sněžku“ a už druhý den zjistí, že nejvyšší česká hora je jen začátek. To nejhezčí často čeká o kus dál — v tichu Obřího dolu, nad hranou Pančavského vodopádu nebo na chodníku přes Černohorské rašeliniště. Vybrali jsme tři výlety, které ukazují hory pokaždé jinak a přitom se dají pohodlně spojit s prodlouženým víkendem.
Nejde o seznam míst, která si odškrtnete za odpoledne. Každá z následujících tras má vlastní rytmus, dobrý důvod vstát brzy a nejméně jednu pasáž, u níž se vyplatí schovat telefon do kapsy a jen se dívat.
Nejdřív základna, potom kilometry
U horského víkendu dělá dobrá základna větší rozdíl, než se zdá. Když bydlíte přímo v Peci, Špindlerově Mlýně, Janských Lázních nebo na Horních Mísečkách, nemusíte ráno trávit hodinu v autě a večer řešit, jestli ještě stihnete poslední autobus. Navíc můžete vyrazit dřív než jednodenní návštěvníci a první část túry mít skoro pro sebe.
Vyplatí se proto nejprve projít ubytování v Krkonoších a teprve potom skládat program. Na Slevomatu lze vedle polohy porovnat také stravu, wellness nebo délku pobytu. Praktické je vzít dvě či tři noci: první den delší hřebenovou trasu, druhý den volnější výlet a ráno před odjezdem třeba stezku korunami stromů nebo krátkou procházku k vodopádu.
Malý tip k výběru: Nehledejte jen nejnižší cenu za noc. U horského pobytu má reálnou hodnotu snídaně od časného rána, možnost usušit boty, parkování a zastávka skibusu nebo autobusu v docházkové vzdálenosti.
1. Přes Obří důl na Sněžku: klasika, která si pověst zaslouží
Pec pod Sněžkou – Obří důl – Slezský dům – Sněžka – Růžohorky – Pec pod Sněžkou
- Délka: přibližně 17 km
- Čas: 6 až 7 hodin čisté chůze
- Náročnost: vysoká; dlouhé stoupání a kamenitý sestup
- Nejlepší období: od pozdního jara do podzimu, vždy podle aktuálních podmínek
Z centra Pece se jde nejprve podél Úpy. Za kapličkou v Obřím dole začne civilizace rychle mizet. Údolí sevřené Studniční horou a masivem Sněžky působí mnohem větší, než jak vypadá na fotografiích. Stoupání k bývalé Obří boudě je poctivé a v poslední části prudké, ale právě tady se hory odměňují: s každým ohlédnutím je Pec menší a ledovcový důl čitelnější.
Od Slezského domu zbývá závěrečný výstup na vrchol. Pokud je nahoře dav, stačí sejít o pár desítek metrů stranou od hlavního proudu a výhled si užít v klidu. Zpět doporučujeme sestoupit přes Růžohorky. Kolena dostanou zabrat, ale okruh je pestřejší než návrat stejnou cestou.
Otevřít orientační okruh přes Obří důl a Sněžku v Mapy.com
Kdy na trasu vyrazit
V sezoně se vyplatí být v Obřím dole nejpozději kolem osmé ráno. Nejde jen o menší provoz. Dopolední světlo zvýrazní tvar údolí a na hřebeni zůstane časová rezerva pro případ, že se počasí zlomí. Vítr na Sněžce umí být nepříjemný i v den, který dole v Peci začal jako letní.
2. Pančavský vodopád a Labská bouda: Krkonoše shora i ze dna údolí
Horní Mísečky – Vrbatova bouda – Pančavský vodopád – Labská bouda – pramen Labe – Horní Mísečky
- Délka: zhruba 16 až 18 km podle zvolené varianty
- Čas: 5 až 6 hodin
- Náročnost: střední až vyšší; otevřený terén a delší vzdálenost
- Největší zážitek: hrana Labského dolu a výhled od Ambrožovy vyhlídky
Tahle trasa je krásná hlavně kontrastem. Z Horních Míseček se stoupá k Vrbatově boudě, odkud se otevře široká náhorní krajina. O pár kilometrů dál už stojíte nad strmou stěnou Labského dolu. Pančavský vodopád neohromuje množstvím vody po celý rok; jeho síla je v poloze. Pančava padá přes hranu do hlubokého údolí a za dobré viditelnosti se pohled táhne daleko do vnitrozemí.
Od vodopádu pokračujte k Labské boudě a podle času přidejte pramen Labe. Symbolická skruž není dramatický přírodní úkaz, ale jako bod na trase funguje dobře. Zpáteční cestu je možné vést znovu přes hřeben. Při plánování se nedívejte jen na kilometry — vítr, mlha a mokré kameny umějí tempo výrazně zpomalit.
Otevřít okruh k Pančavskému vodopádu v Mapy.com
Varianta pro den, kdy nechcete závodit
Část stoupání lze v hlavní sezoně zkrátit autobusem z Horních Míseček směrem k Vrbatově boudě, pokud je právě v provozu. Ušetřený čas je lepší věnovat delší zastávce u Ambrožovy vyhlídky než honění dalšího bodu na mapě. Spoje a provozní dobu si ověřte v den výletu.
3. Černohorské rašeliniště: tichý protipól hřebenových magistrál
Horní stanice Černohorského Expressu – Černá hora – Černohorské rašeliniště – Václavák – zpět k horní stanici
- Délka: přibližně 6 až 8 km
- Čas: 2,5 až 3,5 hodiny
- Náročnost: lehká až střední
- Vhodné pro: volnější den, rodiny se zdatnějšími dětmi a fotografy
Po dvou dlouhých túrách přijde vhod místo, kde se nikam nespěchá. Černohorské rašeliniště leží kousek od nejrušnějších částí Černé hory, přesto působí seversky a odlehle. Dřevěný chodník vede mezi klečí, rašelinnými jezírky a podmáčenými loukami. Na vyhlídkové věži se ukáže, jak rozlehlé území ve skutečnosti je.
Lanovka z Janských Lázní ušetří většinu převýšení. Z horní stanice se dá sestavit krátký okruh a vrátit se stejným směrem, nebo pokračovat přes Lučiny až do Pece pod Sněžkou. Druhá varianta už není odpočinkovou procházkou, ale pěkným celodenním přechodem; počítejte s návratem autobusem.
Otevřít kratší okruh přes Černohorské rašeliniště v Mapy.com
Co dát do batohu, i když dole svítí slunce
Krkonoše nejsou velehory výškou, ale počasím se jim někdy rády podobají. Na hřeben patří lehká nepromokavá bunda, teplá vrstva, čepice nebo nákrčník, voda, něco slaného i sladkého a malá lékárnička. Papírová mapa není nutnost, ale offline mapa v telefonu a nabitá powerbanka ano. Před odchodem si stáhněte oblast do Mapy.com a nespoléhejte na signál v každém údolí.
Boty volte podle trasy, ne podle fotografie na internetu. Kamenitý chodník v Obřím dole a mokré dřevěné povalové chodníky chtějí podrážku, která drží. Po dešti bývají kluzká i místa, která jsou za sucha bezproblémová.
Čtyři pravidla, díky nimž si hory užijete víc
- Vyjděte brzy. Ne kvůli sportovnímu výkonu, ale kvůli klidu, parkování a rezervě před odpolední změnou počasí.
- Kontrolujte aktuální omezení. V klidových územích se smí chodit pouze po vyznačených cestách a některé úseky mohou být sezoně uzavřené.
- Nekrmte zvířata a nic nenechávejte po cestě. Ani slupku od banánu. Ve vysoké poloze se rozkládá podstatně déle, než čekáte.
- Mějte plán B. Když hřeben zmizí v mracích, je rozumnější zvolit kratší trasu v údolí než dokazovat mapě, že původní plán splníte za každou cenu.
Víkend, který dává smysl
Ideální krkonošský víkend nemusí mít třicet položek. V pátek stačí přijet, projít se po okolí a dobře se vyspat. V sobotu si vyberte hlavní túru — Obří důl se Sněžkou nebo Pančavský vodopád. Neděli nechte volnější pro Černohorské rašeliniště, kratší údolní cestu nebo dlouhou snídani.
Právě druhá noc mění výlet v pobyt. Nemusíte po sestupu okamžitě sednout za volant a můžete si dovolit otočit trasu podle počasí. Vyberte si základnu, ve které se vám bude chtít zůstat i večer, uložte si trasy do offline mapy a nechte horám trochu prostoru. Krkonoše jsou nejlepší ve chvíli, kdy přestanou být kulisou k rychlé fotografii a stanou se místem, kde jste opravdu byli.
Uvedené vzdálenosti a časy jsou orientační. Před cestou vždy zkontrolujte aktuální počasí, stav tras, sezonní uzávěry a provoz lanovek či autobusů. Trasa v mapě je plánovací pomůcka, nikoli náhrada vlastního posouzení podmínek.