Noc z 30. dubna na 1. května je a byla magická, čarodějnická, Filipojakubská. Dříve lidé věřili, že právě tuhle noc se čarodějnice slétají na svůj sabat. A samozřejmě se věřilo, že jako ochrana před zmíněnými čarodějnicemi pomáhají velké ohně. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Zemědělci věřili, že popel z těchto ohňů umí zvýšit úrodu.
Teď už to s tou vírou v magično tak horké není, nicméně čarodějnice se pálí dál. A s radostí. Víte ale, jak se tento pohanský svátek slaví ve světě?
Zajímavý zvyk
Ve Švédsku, Dánsku a Norsku se traduje, že oheň by večer ze 30. dubna na 1. května neměl být zapálen běžným způsobem, ale postaru: měl by být rozdělán třením dvou dřívek o sebe, což se mnohde stále ještě dodržuje. U nás naštěstí používáme sirky, kdo si někdy zkoušel tradiční rozdělávání ohně třením dřívek, rád používá vychytávku zvanou sirka.
Švédsko
Ve Švédsku se na konci dubna slaví velmi populární Valborgsmässoafton (také sista april nebo zkráceně valborg). Způsoby oslav se liší v různých částech země, všude ale většinou hoří veliké ohně, přes které odvážlivci přeskakují.
Největší oslavy se konají ve studentských městech Uppsala a Lund a vážou na sebe i mnohé další kulturní akce. Často se při nich zpívá a koncertuje – vystupují různé studentské pěvecké sbory, lidé piknikují v parcích, popíjejí a grilují. Oslavy často zakončuje ohňostroj.
Dánsko
V Dánsku tomuto svátku říkaji Valborgsaften. Lidé věřili, že pokud zůstanou přes noc na 1. května vzhůru, zlé podzemní síly si na ně nepřijdou. Aby se jim ta noc lépe vydržela, zapalovali na vyvýšených místech ohně. V některých částech Dánska se v tento večer staví májka – sloup, který se nazdobí věnci, listím a barevnými stuhami. Tohle tedy mají společné s námi, májku slavíme taky.
Norsko
V Norsku se Pálení čarodějnic nazývá Valborgsnatten nebo Valborgsmesseaften, ale není už tak oblíbené jako např. v sousedním Švédsku. Oslavy se konají především na severu ve městě Tromsø a svátek si užívají hlavně studenti. Obvyklé je chodit v maskách, takže takový pěkný čarodějný karneval. Účastní se i celé rodiny a zábava je to pro každého.
Finsko
I tady slaví Valpuržinu noc (Valborg) a je to o vítání jara. Mládež se schází už během dne a pořádá pikniky a grilovačky. Samozřejmě se i pije a oslavy trvají až do rána. Vyvrcholením večera je, stejně jako v mnohých jiných zemích, skákání přes zapálený oheň což znamená očistu a nový začátek.
Estonsko
Estonskou čarodějnou noc si užívají lidé v převleku, takže takový karneval. To ostatně někdy bývá i u nás, jak nepotkáte u ohně aspoň jednu čarodějnici, jako by to nebyla ta správná noc. V Estonsku se hodně okolo ohně tancuje a kdo neumí, tak jen „křepčí“.
Německo
U našich západních sousedů se oslavy tohoto svátku liší podle regionů. Na severu, zejména v přímořských oblastech, jsou oslavy Walpurgisnacht podobné našim. Zapalují se vatry a slaví se příchod jara.
Ve venkovských oblastech na jihu vypadá tato noc, jako u nás první duben, tedy apríl. Zejména mladí lidé vymýšlejí různé vtípky a vychytávky na ostatní. V dalších oblastech není tento svátek příliš slaven. Oslavy jara se zapalováním ohňů probíhají většinou už na velikonoční pondělí.
Je vidět, že čarodějnice se různě slaví v mnoha zemích. Kromě naší země a těch výše zmíněných ještě víme, že se slaví na Slovensku, ve Skotsku, Irsku, Polsku, Lotyšsku a asi i dalších. Význam tohoto svátku je všude stejný, zapalované ohně mají za úkol vyhnat zlé síly a definitivně přivítat jaro.
Zdroj foto: pixabay.com
Zdroj informací: www.wikipedia.org, www.britannica.com, https://no.wikipedia.org/